Modul pro měření teploty a barometrického tlaku obsahuje precizní senzor BMP280. Tento měřící senzor od firmy Bosch komunikuje přes rozhraní I2C a zvládá komunikovat rychlostí až 3,4 MHz. Co se týká provozních a měřících rozsahů senzoru BMP280, tak u teploty je to -40 až +85 stupňů Celsia a tlak lze měřit v rozsahu 300 až 1100 hektoPascalů. Rozlišení u měřených veličin je 0,01 stupně Celsia u teploty a 0,16 Pascalů u tlaku. Přesnost těchto veličin je pak +- 1 stupeň Celsia u teploty (okolo 25°C dokonce +-0,5) a +- 100 Pascal u tlaku. Pro napájení modulu se senzorem BMP280 můžeme použít rozsah napájecího napětí 1,8 až 3,6 Voltů.
Pro úspěšné propojení modulu se senzorem BMP280 a Arduino desky je nutné zapojit celkem 4 propojovací piny. Propojíme VIN s 3,3 Arduina, GND se zemí Arduina, SCL s pinem A5 a SDA s pinem A4. Datové piny SCL a SDA je nutné zapojit na I2C piny použité Arduino desky, kdy například u Arduino Uno desky jsou to zmíněné piny A4 a A5.
Pro správnou funkci uvedeného ukázkového kódu je nutné stáhnout a naimportovat knihovnu BMP280, návod jak na to je uveden zde. Ukázkový kód obsahuje na svém začátku připojení potřebných knihoven, definování adresy 0x76 pro komunikaci po I2C rozhraní, inicializaci senzoru z připojené knihovny a vytvoření korekční konstanty. V podprogramu setup jako první nastavíme komunikaci po sériové lince a následně zahájíme komunikaci se senzorem BMP280. Pokud by však selhalo nastavení komunikace, vytiskne se po sériové lince chybová hláška a program se zastaví. Nekonečná smyčka loop pak obsahuje na začátku načtení údajů o teplotě a tlaku do samostatných proměnných. Pro získání hodnoty tlaku jsem také započítal korekci, kdy toto číslo nejprve přičteme v milibarech (vynásobené 100) a celkový tlak pak vydělíme 100 pro získání tlaku v hekto Pascalech. Poté v programu přejdeme k vytištění všech dostupných údajů, tedy teploty a barometrického tlaku, následované pauzou po dobu dvou vteřin.
// BMP280
// Modul pro měření teploty a barometrického tlaku
// připojení potřebných knihoven
#include <Wire.h>
#include <Adafruit_Sensor.h>
#include <Adafruit_BMP280.h>
// nastavení adresy senzoru
#define BMP280_ADRESA (0x76)
// inicializace senzoru BMP z knihovny
Adafruit_BMP280 bmp;
// konstanta s korekcí měření v hPa
int korekce = 32;
void setup() {
// komunikace po sériové lince rychlostí 9600 baud
Serial.begin(9600);
// zahájení komunikace se senzorem BMP280,
// v případě chyby je vypsána hláška po sériové lince
// a zastaven program
if (!bmp.begin(BMP280_ADRESA)) {
Serial.println("BMP280 senzor nenalezen, zkontrolujte zapojeni!");
while (1);
}
}
void loop() {
// načtení naměřené teploty ze senzoru
float teplota = bmp.readTemperature();
// načtení naměřeného tlaku ze senzoru
float tlak = (bmp.readPressure()/100.00) + korekce;
// výpis všech dostupných informací ze senzoru BMP
// výpis teploty
Serial.print("Teplota: ");
Serial.print(teplota);
Serial.println(" stupnu Celsia.");
// výpis barometrického tlaku v hekto Pascalech
Serial.print("Barometricky tlak: ");
Serial.print(tlak);
Serial.println(" hPa");
// vytištění prázdného řádku a pauza po dobu 2 vteřin
Serial.println();
delay(2000);
}
Po nahrání ukázkového kódu do Arduino desky s připojeným modulem se senzorem BMP280 dostaneme například tento výsledek:
Modul pro měření teploty a barometrického tlaku se senzorem BMP280 je jednoduše použitelným nástrojem pro měření zmíněných dvou veličin. Díky jeho univerzálnosti ho tedy můžeme využít například v domácích měřících systémech či při stavbě vlastní meteostanice. Pro přesnější měření se ale příliš nehodí, hlavně díky svým horším přesnostem měřených veličin, které jsou popsány v prvním odstavci. Avšak jako jeho velkou výhodu vidím velmi dobrou cenu a malé rozměry měřícího modulu. Jako poznámku bych rád uvedl svoji zkušenost, kdy po delším používání jsem při porovnání s hodnotami naměřeného tlaku meteorologickou stanicí v okolí zjistil konstantní rozdíl mezi mnou a stanicí naměřenou hodnotou tlaku. Tento konstantní rozdíl činil v mém případě 32 hPa, stačilo tedy tuto hodnotu vždy přičíst k mé naměřené a výsledkem byly hodnoty odpovídající udávaným meteorologickou stanicí.
Motorizovaný kulový ventil. Má široké uplatnění v různých průmyslových a obytných instalacích. Může být integrován do automatických systémů řízení, kde je možné ovládat průtok dálkově nebo automatizovaně podle předem nastavených podmínek.
Motorizované kulové vently s obvodem CR01, CR02, CR03 nebo CR04 je poměrně jednoduché po elektrické stránce správně zapojit. U ventilu s obvodem CR05 je tomu ale trochu jinak - ventil si sám nehlídá krajní polohy otevření, nebo zavření. Z toho důvodu vznikl tento článek, ukazující některé výhody, použití a především správné zapojení ventilu s obvodem CR05.