Čas a teplota na oled displeji
Tento projekt slouží k měření teploty, tlaku a času a k jejich zobrazení na OLED displeji. Současně data vypisuje na sériovou linku.
Kamarád mi požádal zda by bylo možné vyrobit převodník na měření protékajícího AC proudu ze střídače FVE při napájení rozvaděče rodinného domu, aby nemusel mít u sebe neustále mobilní telefon (různé domácí práce kdy telefon doslova překáží) s aplikací pro bluetooth která tento odečet proudu umožňuje. Volba padla na modul Arduino Uno a k němu vyrobený převodník pro měřící transformátory proudu YHDC typ SCT-013-000 s měřícím rozsahem AC proudu 100A : 0.05A zakoupeným v [3] a zobrazováním na LCD displeji 4 x 20 znaků. Přípravek může posloužit pro vlastní inspiraci při podobných zapojeních, vždy je nutné dbát zvýšené opatrnosti z důvodu práce s napětím životu nebezpečným. Další zapojení s Arduino Uno nejenom na měření AC proudu a AC napětí v [4].
Přípravek s Arduino Uno, převodníkem pro měřící transformátory proudu a napájecím zdrojem je umístěn v platové elektrikářské krabici. Na boku krabice je umístěn vypínač napájení 230V AC společně s pojistkou pro jištění napájecího zdroje, displej je namontován na distančních sloupcích 100mm tak že v předním krytu elektrikářské krabice je pouze otvor pro LCD displej. Převodník pro tři měřící transformátory proudu je pro svoji jednoduchost vyroben na univerzální vrtané destičce a společně s deskou Arduino Uno je namontován na montážní destičce pro Arduino Uno zakoupené v [1] kde je převodník s Arduino Uno propojen. Pro ovládání LCD displeje 4 x 20 znaků je použit sériový řadič komunikující po sériové lince kde je použit pouze signál TXD z desky Arduino Uno, společně s napájecími záporným vodičem GND a kladným napájecím vodičem sériový řadič pro LCD displej byl zakoupen v [2]. Schéma zapojení převodníku pro měřící transformátory proudu je na obrázku č.01, na obrázku č.02 je celkové schéma zapojení přípravku pro měření AC proudu ve všech 3 fázích, výroba přípravku je čistě individuální věc. Převodník je tvořen pouze dvěma rezistory které z napájecího napětí 5V desky Arduino Uno dělič toto napětí rozdělí na referenční napětí o velikosti 2.5V, tyto děliče napětí jsou celkem tři pro každý měřící transformátor proudu ve fázích L1, L2, L3. Výstup ze spojených rezistorů tvořících dělič napětí je připojen na jeden vstup sekundárního vinutí měřícího transformátoru (na KONEKTORU JACK 3.5 označený „K“) a druhý sekundární výstup měřícího transformátoru proudu (na KONEKTORU JACK 3.5 označený „L“) je připojen na pin A/D převodníku L1 = A0, stejně tak jsou připojeny i další převodníky ve fázích L2 = A1, L3 = A2. Výstupní napětí z měřícího transformátoru proudu je střídavé a není možné jej přímo připojit na vstup A/D převodníku Arduino Uno z tohoto důvodu se musí použít napěťový dělič jehož napětí 2.5V tvoří (Ofset ~ 2.5V) pro napětí z měřícího transformátoru proudu. Uvedený převodník proudu umožňuje co nejjednodušším způsobem měřit střídavý proud. Napájení přípravku je spínaným zdrojem 230VAC/12VDC, hodnota 12V je snížena zapojenými diodami 1N4007 vždy dvě v sérii na kladném i záporném vodiči napájení snížena na hodnotu 8V, tato hodnota je pak na Arduino Uno desce stabilizována na hodnotu 5V.
Použité měřící transformátory proudu umožňují měřit AC proud v rozsahu 0 – 100A s proudovým výstupem 0.05A při plném zatížení počet závitů je 2000 kabel z měřícího transformátoru proudu je zakončen v konektoru JACK 3.5 kdy špička konektoru je označena „K“ a k nejdelší části konektoru je připojen vývod označený „L“ viz technická dokumentace k měřícímu transformátoru proudu. Tím že je výstup proudový je nutné sekundární výstup transformátoru osadit takzvaným zátěžovým (snímacím) rezistorem který výstup převede na napětí a toto je poté načítáno A/D vstupem Arduino Uno. Napětí na snímacím rezistoru NESMÍ PŘEKROČIT REFERENČNÍ NAPĚTÍ 2.5V, proto se jeho hodnota musí vypočítat k maximálnímu proudu který chceme měřit tak aby napětí rezistoru bylo vždy menší než je referenční napětí 2.5V. Pokud je měřící transformátor proudu osazen na vodiči kterým prochází proud nesmí nikdy jeho vývody sekundárního vinutí zůstat rozpojeny, vždy musí být zkratovány (společně spojeny) jinak dojde ke zničení měřícího transformátoru proudu. Výstupní hodnota proudu 0.05 je dána výpočtem 100A / 2000 počet závitů = 0.05A výpočet zátěžového rezistoru (snímacího) se provede tak že maximální RMS proud 100A si převedeme na špičkový proud podle vzorce RMS proud x √2 = 141.4A. Abychom vypočítali špičkový proud v sekundární cívce vydělíme špičkový proud 141.4A počtem závitů cívky 141.4A / 2000 = 0.0707A. Hodnota zátěžového (snímacího) rezistoru pak vychází takže referenční napětí dělíme vypočítaným špičkovým proudem v sekundární cívce 2.5V / 0.0707 = 35.36R volíme VÝDY NIŽŠÍ ZÁTĚŽOVÝ (SNÍMACÍ) REZISTOR MENŠÍ NEŽ VYPOČÍTANOU HODNOTU v tomto případě použijeme rezistor 33R anapětí na zátěžovém (snímacím) rezistoru vychází 33 x 0.0707 = 2.33V při plném zatížení 100A . V případě že by jsme tímto měřícím transformátorem proudu chtěli měřit maximální RMS proud 30A postupujeme shodně 30 x √2 = 42.42A, 4ě.42 / 2000 = 0.02121A. 2.5 / 0.02121 = 117.8R. 117.8 x 0.02121 = 2.498V. Použijeme-li rezistor 110R a napětí na zátěžovém (snímacím) rezistoru bude 2.33V, případě použití rezistoru 100R bude napětí na zátěžovém (snímacím) rezistoru 100 x 0.02121 = 2.12V. V každém případě je napětí při použití rezistorů 110R, 100R nižší než referenční napětí 2.5V což je v pořádku.
Použité měřící transformátory proudu YHDC jsou v tomto případě osazeny na přívodní vodiče L1, L2, L3 z přepínače „ volby sítě „ do první řady jističů z kterých je pak provedeno rozbočení napájení dalších řad jističů tak že měří celkový odběr v domovním rozvaděči, ať je tento realizován za normálního provozu od distributora nebo FVE. V případě výpadku sítě pak zobrazují po přepnutí přepínače „volba sítě“ na baterie kdy tyto napájí střídač a je normálně zobrazovaná hodnota proudu RD ze střídače napájeného ze zálohy baterií A je možno v případě potřeby vypnout vybrané okruhy tak aby se dosáhlo delšího napájení nutných el.spotřebičů. Měřící transformátory proudu jsou na fázové vodiče osazeny tak že šipka na obalu proudového měřícího transformátoru směřuje směrem k jističům „přepínač sítě > jističe„.
V případě jiné hodnoty zátěžového rezistoru tuto v programu přepíšeme, stejně tak můžeme změnit i komunikační PIN. Po nahraní programu do Arduino Uno odpojíme programovací kabel do konektorů na Arduino Uno zasuneme připojovací modul s připojeným převodníkem na měření proudu s připojenými měřícími transformátory proudu, LCD displej a připojíme napájení Arduino UNO do konektoru pro připojení napájení 7 – 12V nyní se musí na LCD postupně na řádcích shora dolů zobrazit MĚŘENÍ AC PROUDU, L1 A : , L2 A: , L3 A: . Nyní když pro otestování přípravků měřících transformátorů proudu, provlékneme měřícími transformátory jeden vodič a ten připojíme na jeden vývod objímky pro žárovku a druhý vodič připojíme přímo na objímku mimo měřící transformátory proudu a připojíme žárovku do el.sítě měl by se na LCD zobrazovat proudový odběr žárovky ve všech třech řádcích LCD displeje. Úpravy programu jsou čistě individuální věc.
Použité zdroje:
[1] www.laskarduino-shop.cz popis spínaného zdroje, popis
[2] www.snail-shop.cz popis sériového řadiče pro LCD displeje
[3] www.dratek.cz popis měřícího transformátoru proudu YHDC SCT – 013 – 000
[4] www.mojeelektornika.mzf.cz
bližší informace:
vagnervlastimil@seznam.cz
Tento projekt slouží k měření teploty, tlaku a času a k jejich zobrazení na OLED displeji. Současně data vypisuje na sériovou linku.
Kamarád mi poprosil o pomoc s tím že v současnosti potřebuje v jednom projektu ovládat čtyři reléové moduly, kdy jeden obsahuje šestnáct relátek které zakoupil v [1] a již má hotovou část zapojení přípravku, s tím že časem by chtěl ovládání z PC „po otestování“, ovládat diody pomocí tabletu nebo chytrého telefonu. Na tento počet ovládání relé je potřeba 64 ovládacích pinů, což ani ARDUINO MEGA 2560 s potřebou dalších vstupů které budou potřeba není možné použít. Po návrzích s posuvnými registry kterých by bylo potřeba osm kusů a složitosti zapojení mi napadlo použít pásek NEOPIXEL s RGB led diodami kdy na ovládání stačí jeden výstup z ARDUINA. Tak že pro pokusy co a jak půjde použít, jsem použil modul relátek osazený dvěma relátky, modul s MOSFET tranzistorem, Neopixel pásek s osmi RGB led diodami WS2812B, fototranzistor GL5528 a bluetooth JDY-33 pro komunikaci s tabletem chytrým telefonem vše zakoupené v [1]. Napsané programy jsou celkem dva jeden pouze pro ovládání Neopixel s osmi RGB led diodami, druhý pak umožňuje ovládat maximálně 255 RGB led použitých v Neopixel pásku. Oba programy umožňují ovládat libovolnou RGB diodu nebo více RGB led diod na Neopixel pásku včetně barev a dají se upravit dle potřeby. Přípravek může posloužit při vlastních pokusech s RGB LED Neopixel pásky a zároveň doplňuje články v [2]. Ovládání RGB diod je zde řešeno s ARDUINO NANO je možné použít i ARDUINO UNO. Programové ovládání RGB led diod na Neopixel pásku je dle požadavků kamaráda.